Historie

Kanárské ostrovy jsou staré 16 miliónů let a o jejich vzniku se vedly velké vědecké spory. Nejsou ani odlomenou částí afrického pobřeží, ani zbytkem potopeného kontinentu, ale vznikly vlivem sopečné erupce.O vzniku ostrovů se traduje jedna krásná báj. Při zničení Atlantidy výbuchem sopky a zemětřesením se celá vyspělá civilizace potopila do moře a katastrofu přežila jen jediná bílá holubice, která vzlétla nad Atlantický oceán. Když viděla, jaká tragédie postihla její rodnou zemi, uronila třináct slz a právě z nich se zrodilo třináct kanárských ostrovů.

Ostrov Gran Canaria prý vděčí za své jméno římskému historikovi Pliniovi, jenž ho pojmenoval podle velkých psů žijících na ostrově (latinsky canis). Jiné prameny uvádějí, že jméno bylo odvozeno od černého ptáka canora. Původní obyvatelé byli Kremaňonci a Guančové z ostrova Tenerife. Jejich původ ani způsob, jakým se sem dostali, však není dodnes znám. První cizinci, kteří navštívili ostrov Gran Canaria zhruba před 2000 lety, byli arabští námořníci. První Evropané – otrokáři připluli až ve 14. století. Roku 1483 byl ostrov na rozkaz krále Ferdinanda a královny Izabely násilně obsazen Španěly. Nevyzbrojení domorodci se jen těžko bránili a při kolonizaci jich hodně zahynulo. Ostrov Gran Canaria byl kolonizován Španěly ve velmi krátké době, proto je zde španělská kultura oproti ostatním ostrovům nejrozvinutější. V roce 1495 se na ostrově zastavil ve městě Las Palmas i známý mořeplavec Kryštof Kolumbus. V 18. století byli již obyvatelé ostrova zcela loajální ke Španělskému království.